BOROVICE TĚŽKÁ - PINUS PONDEROSA
Borovice těžká (Pinus ponderosa), též známá jako borovice žlutá, je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických borovic. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších rozměrů: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v Česku v parkových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech.
| Kategorie: | JEHLIČNATÉ STROMY |
|---|
Vzhled
Je to 60 (někdy až 80) m vysoký strom, kmen má i 2 nebo 3 m v průměru. Silné, trochu převislé větve tvoříc úzkou, hustou, kuželovitou korunu. Strom vytváří mohutný kořenový systém s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) kořenem. Letorosty jsou žlutohnědé. Pupeny válcovité, pryskyřičnaté. Jehlice po 3, řidčeji po 3-4, tuhé, 12-26 cm dlouhé, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené.
Z nepůvodních jehličin běžně pěstovaných v Česku má borovice těžká nejdelší jehlice.
Šišky jsou 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (na podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. Opadané šišky jsou proto nezaměnitelné, u báze po chybějících šupinách v šišce vzniká jakýsi vějíř zbývajících šupin, připomínající částečně rozkvetlý květ. Semena jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s křídlem dlouhým 2-3 cm.
Ekologie
Vyskytuje se na nejrůznějších půdách od pahorkatin až po vysoké hory (3200 m n. m.) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky variabilní, výrazně světlomilná, mrazuvzdorná, ale jižní provenience v Česku omrzají. Dosahuje úctyhodného stáří, 300–500 let. Tvoří mezidruhové hybridy s borovicí arizonskou (viz Arboretum Sofronka).
Využití
Na severoamerickém kontinentu je důležitým zdrojem dřeva a patří zde mezi pět hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice. V Česku je vhodným krajinářským prvkem lesoparků a parků.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
