Jak stromy čistí vzduch?
Plocha listů dokáže zachytit ze vzduchu velké množství prachových částic, nečistoty, výpary se zplodinami z výfukových plynů a spoustu dalších škodlivých částic. Vzduch pak rostliny obohacují o vodu, kterou odpařují. Všechny rostliny čistí vzduch.
Čím větší je listová plocha rostlin, tím je čisticí schopnost vyšší.
Odhaduje se, že jediný hektar stromů může každoročně odebrat z atmosféry přibližně 32 tun prachu a plynů.
Vzduch nejlépe čistí jehličnaté dřeviny, které neopadávají a mají tak jejich čistící schopnosti zachované po celý rok.
Rostliny s drobnějšími listy a chlupaté listy zachytí více prachu.Velmi vysokou schopnost čištění vzduchu mají trvalé travní porosty – louka či travnaté pásy mezi dřevinami. Z listnatých a opadavých stromů jsou výborné pro tuto funkci dřeviny se zpeřenými listy. Takové mají například jeřáby či jasany.
Stromy začaly růst na naší planetě před zhruba 370 miliony lety, a umožnily tak vývoj větších a rozmanitějších pozemních zvířat.
Dnes máme na planetě kolem 100 000 druhů stromů, z toho 8 000 druhů je ohroženo vyhynutím a 976 z těchto druhů je ve velmi kritickém stavu.
Lesy kdysi pokrývaly téměř 100 % pevniny na naší planetě, nyní je to už jen 29 %, jejich hodnota je nevyčíslitelná.
Stromy neposkytují jen potravu a úkryt pro mnohá divoká zvířata v lesích a parcích, ale mají také spoustu jiných, pro člověka obzvláště důležitých funkcí a v dnešní době velkého znečištění životního prostředí jsou stále potřebnější.
Nemají jen estetickou a krajinotvornou hodnotu, kdy dotvářejí osobitou kompozici místa a dávají mu tak jedinečný ráz, ale také velmi dobře působí na náš psychický stav. Představte si, jak dobře na Vás působí pohled i na jeden jediný vzrostlý strom uprostřed panelového sídliště.
Především ve městech mají stromy velký vliv na zdraví obyvatel. Filtrují vzduch zachycováním vypouštěných jedovatých látek (oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý atd.) z automobilů, továren a domácích topenišť.
Stromy zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu a tím ho zvlhčují.
Vyrovnávají teplotní extrémy – v zimě brání stromy vysázeny blízko budov jejich teplotním ztrátám, v létě je naopak ochlazují. Zmenšují tak potřebu použití ventilátorů a klimatizací až o 40% během letních měsíců, čímž nepřímo zabraňují dalšímu znečišťování.
Neméně významnou je funkce ochranná. Ve volné krajině se využívá pásů dřevin ke snížení rychlosti větru a tím i větrné eroze. tzv. větrolamy.
Kromě větrné eroze, zabraňují stromy také erozi půdní. Drží půdu pohromadě rozsáhlými kořenovými systémy, kterými také absorbují vodu a tak zabraňují sesuvům půdy.
Fungují jako přirozená protihluková bariéra tlumící hluk přicházející ze silnic.
A v neposlední řadě vytvářejí kyslík pro nás tak potřebný a pohlcují oxid uhličitý.
Jeden vzrostlý strom vyrobí dokonce takové množství kyslíku, že by to teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí.
